Srpen 1968 v Kladně

Střípky událostí kolem okupace

• 
• 
• 
• 
• 

Ucelený přehled o dění srpnových dní roku 1968 v Kladně zatím chybí. Pokusil jsem se proto sestavit drobný přehled – spíše střípky než souvislý text – vycházející především z dobového tisku. Za inspiraci a přístup k materiálům děkuji PhDr. Zdeňku Kuchyňkovi, řediteli Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně.

Stejně jako ve velké části Československa, i mnohé obyvatele Kladna probudily v noci z 20. na 21. srpna časté přelety vojenských letadel. Ráno 21. srpna do města po silnici od Slaného přijela vojska zemí Varšavské smlouvy a zakrátko obsadila veškeré výjezdy z Kladna a vrátnice všech závodů národního podniku Spojené ocelárny (SONP). Mnozí zprvu považovali manévry armády za vojenské cvičení, ale velmi rychle byli vyvedeni z omylu.

Ještě během noci odsoudilo invazi vedení KSČ. V úvodním prohlášení mimořádného XIV. sjezdu KSČ se mimo jiné praví: „Československo je suverénním a svobodným československým státem opírajícím se o vůli lidu. Jeho suverenita byla však 21. srpna porušena okupací vojsk Sovětského svazu, Polska, Německé demokratické republiky, Bulharska, Maďarska.“ Vedení strany také upozorňuje, že o zásah cizí armády nikdo z osob ve vedení státu nepožádal, a odmítá, že by v Československu probíhala kontrarevoluce a byl ohrožen socialistický vý­voj.

Stanovisko vedení KSČ převzaly i jednotlivé místní organizace, proti okupantům vystupovali představitelé průmyslových závodů a dolů, nejvíce ale byly vidět protesty běžných lidí. Město se brzy zaplnilo plakáty s nápisy „Iditě domoj“, zmizely názvy ulic a orientační tabule (mnohé byly zpřeházeny, aby okupanty zmátly, na rozcestnících se také často objevoval ukazatel do Moskvy). Naštěstí pro město, okupační vojska se v Kladně usadila jen v malém seskupení, na rozdíl od sousedního Slaného, kde byla zřízena vojenská divize.

Ve středu 21. srpna dopolední směna horníků nefárá, zůstávají na povrchu a pracují na údržbě zařízení. „Na šachtách je klid a havíři podporují naši vládu,“ píše čtvrteční Svoboda. „Z Dolu Nosek odjeli dva zástupci horníků na sovětské velvyslanectví s resolucí, v níž odsuzují porušení suverenity našeho státu. Na Dole Gottwald se obrátili havíři na OV KSČ s obavami o osud našich představitelů polednového vedení.“

Jednotlivé podniky SONP také podávají během prvního dne okupace rezoluce odmítající vpád vojsk. Už v ranních hodinách se sešly podnikový výbor SONP, podnikový výbor ROH a podnikový výbor ČSM a vydaly provolání k ocelářům, ve kterém vyzvaly všechny pracovníky ke klidu.

Na plakátech, v rozhlase i televizi se objevují výzvy k zachování klidu. Okresní výbor KSČ Kladno vydal sadu letáků, na nichž hlásá: „I klid a důstojnost je zbraní!“. Vyzývá obyvatele, aby nedělali zásoby potravin a nastoupili do práce. Významnou roli v kampani OV KSČ hraje jeho vedoucí tajemník Vladimír Kolmistr, který vytrval ve svém odvážném občanském postoji i dlouho po srpnu, kdy rétorika vedení státu obrátila o 180 stupňů.

Vpád okupačních vojsk si vyžádal i mrtvé. Zpravodaj OV KSČ z 22. srpna o tom píše: „Podle sdělení kladenského OÚNZ došlo během včerejšího dne při okupaci naší republiky k několika zraněním. K drobnému zraněné došlo v Kročehlavech. Zraněnému bylo poskytnuto ambulantní ošetření a byl propuštěn do domácího ošetřování. Ke zranění dvou našich občanů došlo v Kačici, kde motocykl narazil na tank jedoucí z vedlejší silnice. Při srážce na Čeperce přišel o život důstojník naší armády. Při dopravní nehodě ve Zlonicích byli smrtelně raněni tři sovětští vojáci.“

Život v zemi je ochromen. V Kladně se objevují problémy s dopravou (především ale na linkách do Prahy, městské autobusy jezdí), snižují se objemy těžby uhlí, protože do práce nenastoupili vězni z vinařické věznice. Havíři ale pracují i ve dnech stávky, přednostně dodávají uhlí na místa, kde je potřeba, tedy do nemocnic a důležitých průmyslových závodů. Většina pracujících disciplinovaně pokračuje v práci, SONP dokonce hlásí větší výkon než obvykle. (První týdny po okupaci se na dolech pracovalo i v sobotu, která normálně patřila údržbě. Horníci drželi tzv. dubčekovu směnu. Pracovně proběhl také hornický svátek, pravidelná slavnost připadající na první sobotu v září, tentokrát tedy 7. 9.)

Zaměstnanci SONP, rozhořčení počínáním Sovětského svazu, zbavili 22. srpna huť Koněv jejího jména. Zaslali maršálu Koněvovi dopis, v němž vysvětlují, že za současných podmínek nemůže nést huť jeho jméno a že od nynějška se nazývá Stará huť SONP Kladno.

Na pátek 23. srpna vyhlásil mimořádný sjezd KSČ hodinovou generální stávku. Dělníci zastavili na hodinu po poledni práci.

V sobotu 24. srpna dorazili na Městský národní výbor v Kladně dva sovětští důstojníci. Požadovali, aby vedení města poskytlo ubytovací prostory pro vojenský štáb. Zároveň také vyzvali k odstranění všech hesel a plakátů protisovětského zaměření z kladenských ulic. Vyhrožovali, že pokud nebude této výzvy uposlechnuto, odstraní nápisy na vozovkách rozoráním pomocí tanků, plakáty pak budou muset odstranit občané pod dohledem sovětských vojáků. Zástupci města ale všechny sovětské požadavky rázně zamítlo.

1. Odmítáme zajistit ubytování štábu okupačních vojsk ve městě, protože jejich přítomnost v naší zemi jest protizákonná a odporuje všem zásadám mezinárodního práva i našich spojeneckých smluv.
2. Nikdo nemá právo, tedy ani my, zástupci města, požadovat na občanech odstranění protiokupačních hesel, která vyjadřují oprávněné a spravedlivé požadavky celého našeho národa proti agresi.

Během asi týdne se situace postupně uklidňuje. Výroba v průmyslových závodech se dostává na úroveň před okupací. Noviny hlásí cíl měsíce září: NORMALIZACE. Postupně se mezi lidem šíří hlas zrádců a konfidentů. Množí se výhružné dopisy, zastrašování a další prostředky, které mají zlomit odbojný protiokupační hlas. Obrátí i představitelé států, Alexandr Dubček přestane být slyšet, média zaujmou zcela opačné stanovisko než před několika málo týdny. Snaha obrodného procesu skončí až překvapivě rychle. Začíná vlna represí. Leden 1969 znamená definitivní porážku.

Datum: 13.10.2008, kategorie: Příběhy