Příběh kapličky v Motyčíně

A osud zvonu Tomáše Garrigua Masaryka

Stranou všeho ruchu i zájmu veřejnosti stojí v Kladně-Švermově, ve čtvrti zvané Vyšehrad, stará barokní kaplička, která pochází z roku 1741. To samo o sobě není nic zvláštního. Ale v dobách minulých přeci jenom tato kaplička ukrývala jednu zvláštnost. Jednalo se o zvon, který nesl jméno T. G. Masaryka. Byl to jediný zvon tohoto jména v naší republice. Daroval jej Československý Červený kříž, není ovšem známo, při jaké příležitosti a proč se dostal právě do této kapličky. Můžeme se pouze domnívat, že byl vyměněn za starý zvon, který již dosluhoval.

V archivech se můžeme dočíst, že není známo ani to, za jakých okolností byla vystavěna kaplička. Zda dobrovolně z náboženské horlivosti motyčínských – „je možné, že motyčínští záviděli sousední vsi Hnidousům svoji kapličku a proto, si postavili svoji“ –, anebo byla kaplička postavena z donucení zbožné vrchnosti kladenské. V dobových textech je poznamenáno pouze, že si v roce 1745 motyčínská obec zapůjčila zvonek do kapličky od obce kladenské (zvon býval dříve na kapli sv. Floriána), aby mohli zvonit alespoň klekání a v případě potřeby zvonit proti mračnům. V této době řádily v těchto místech prudké deště s krupobitím. Teprve později dostalo Kladno za zvon zaplaceno 60 zlatých. I tato zpráva dokládá o nuzných motyčínských poměrech.

Ale vraťme se ke zvonu T. G. Masaryka. Na jeho plášti jsme si mohli přečíst tato slova: „Tento zvon byl darován Čsl. Červeným křížem v Motyčíně roku 1938 na věčnou paměť s heslem „Pravda vítězí“ v upomínku na prvního prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. 7. 3. 1850 – 14 . 9. 1937.“ Poprvé jeho srdce bilo u příležitosti jeho zavěšení 14. září 1938 o deváté hodině polední.

Tento zvon měl však jednu zvláštnost. Nebyl používán ke klasickému zvonění. Byly mu vlastně vymezeny čtyři speciální úkoly.

• Připomínat 7. března svým hlasem narození T. G. Masaryka.
• 14. září připomenout jeho skon.
• 28. října vzpomenout naše osvobození, o které se tak vrchovatou měrou T. G. Masaryk zasloužil.
• Posledním úkolem bylo svolat lid k obraně, kdyby naší vlasti hrozilo nebezpečí.

Bohužel, ještě dříve, než se poslání zvonu mohlo stát krásnou tradicí, přišel Mnichov, okupace a poúnorové dny a roky, a zvon oněměl. I na kapličku se zapomnělo. Kaplička chátrala, zvon mlčel.

Až v roce 1992 byla kaplička v Motyčíně opravena a svou bílou barvou svítí na starobylé návsi. Podíl na opravě měli učni a pedagogický sbor Středního odborného učiliště stavebního z Kladna-Kročehlav, za přispění Městského úřadu v Kladně. A tak se stalo, že 14. září 1992 hlas zvonu opět připomněl našeho velikána. Na obnovení tradice mají zásluhu rodačky ze Švermova paní Eva a Jarmila Škvorovy a Věra Kuchyňková.

Leč dříve než se tradice mohla stát tradicí, utrpěl zvon krutou porážku. V době mezi 3. a 6 zářím roku 1996 byl z kapličky odcizen a nikdy nenalezen. Městu Kladnu vznikla škoda ve výši 30 tisíc korun, ale pamětníkům škoda nevyčíslitelná.

K dnešnímu dni, je kaplička zpustlá a neudržovaná. Jen jedna věc však připomíná komu je zasvěcena. Malá fotografie T. G. Masaryka a umělá kytička u ní.

Datum: 3.5.2009, autor: Samuel Clemens, kategorie: Příběhy, témata: Švermov, budovy

Mapa