Krajinská výstava 1902

Krajinská výstava 1902 v Kladně

• 
• 
• 
• 

Na počátku 20. století dovršilo Kladno svoji přeměnu v rozrůstající se průmyslové centrum. Tehdejší starosta Jaroslav Hruška prosazoval uspořádání reprezentační výstavy, jejímž účelem by bylo představit nové moderní město a jeho technické pokroky.

Roku 1901 začal vycházet Věstník Krajinské výstavy v Kladně (vydavatelem byl Josef Šolc, šéfredaktorem František Rössler). Každých čtrnáct dní informoval věstník nejen o přípravách, ale také o novinkách v kultuře, školství a technice. Veřejní činitelé a zástupci spolků, kteří tvořili přípravný výbor, stanovili další pracovní odbory a jednací řád. Mezi úkoly odborů patřilo i získání financí a zajištění prostor pro konání výstavy.

Byl sestaven rovněž program celé výstavy:

1. Vzdělávání a jeho pomůcky, umění reprodukční, hudba.
2. Vzdělávání půdy a chov zvířectva, průmysl hospodářský, výroba potravin a nápojů.
3. Průmysl, řemesla, doprava.
4. Zdravotnictví, cvik těla.
5. Z oboru samosprávy a společenských zařízení.
6. Slavnosti a zábavy.

Přípravný výbor přijímal přihlášky od mnoha obchodníků a firem. V březnu 1902 bylo k účasti na výstavě přihlášeno šedesát pět kladenských řemeslníků. Na počátku července, po dobudování areálu, měli všichni přihlášení účastnící umístit své expozice. Pro návštěvníky tak byly připraveny ukázky umění různých profesí – zámečníka, pilníkáře, výrobce hudebních nástrojů, fotografa, knihaře, zlatníka a mnoha dalších.

Projekt výstaviště byl realizován na místě dnešního náměstí Svobody. Levou stranu tvořily soukromé pavilony, restaurace a stánky, pravou stranu pak aréna určená pro plánované akce a sjezdy. Celým výstavištěm procházela 20 m široká cesta od brány k hlavní budově v průčelí areálu. Centru výstaviště dominoval osmihranný hudební pavilon. Vše bylo doplněno o květinovou výzdobu a lavičky.

Bezprostředně po slavnostním zahájení výstavy byl zaznamenán vysoký zájem návštěvníků. Ti si mohli prohlédnout nejen expozice řemeslníků, ale také moderní kreslírnu (jako prezentaci kladenské reálky), Smečenskou pivnici nebo pavilon Martinik (vzniklý v upomínku události z května 1902, kdy na ostrově Martinik zemřelo 30 000 lidí při výbuchu sopky).

Každodenní program podkreslovala Tůmova výstavní hudba, avšak bylo možné si poslechnout i koncert nově vzniklé Kladenské filharmonie.

Návštěvníci také velice ocenili doplnění výstavy o doprovodné akce. Ať už se jednalo o den věnovaný dětem, sjezd absolventů řemeslnické školy v Kladně, Sjezd cyklistů, Hasičský den, Den učitelstva středočeského nebo Sokolský den. Dalším zpestřením i pro samotné vystavovatele bylo hodnocení jejich výrobků a udělování cen.

V den ukončení výstavy (20. srpna) mohli být členové výstavního výboru spokojeni. Akce měla veliký úspěch. Během šesti týdnů navštívilo výstaviště přes sto tisíc lidí (včetně maršálka českého království knížete Lobkovice a místodržitele českého království hraběte Coudenhovea). Přínosným vyústěním reprezentační výstavy bylo také zvýšení zájmu o vybrané obory.

Zpracováno s pomocí Slánského obzoru, ročník 10 (110), Patria: 2002.

Datum: 21.2.2008, autor: Michaela Pavlíková, kategorie: Příběhy, témata: centrum, významné události

Mapa