Rozdělov

Původně samostatná vesnička, dnes součást Kladna

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

1 2 Další

Vesnice Rozdělov se začala formovat na konci 18. století. Majitelé panství benediktini se rozhodli vykácet na západ od Kladna lesy a přeměnit je v pole. Nedostávalo se jim ale dostatečné pracovní síly – Kladenští totiž byli již od časů Floriána Jetřicha Žďárského ze Žďáru (tj. od poloviny 17. století) zproštěni robotní povinnosti. Benediktini proto museli na práci najmout poddané ze svého broumovského panství. Aby se pracovníci nemuseli každý den vracet z práce až do Kladna, vystavěli benediktini tzv. Nový dvůr. Nacházel se v místech, kde se dnes kříží ulice Vítězná, Smečenská a Rakovnická.

Ani tento krok ale nezajistil dostatečný příliv pracovníků, proto se roku 1783 broumovský opat Štěpán Rautenstrauch, že novým příchozím nechá přidělenou půdu dědičně. Tento tah zabral. Podle rozdělování nové půdy pak rozrůstající se osada dostala jméno – Rozdělov. Pomalu se rozrůstala kolem malého náměstíčka, kde dodnes stojí kaplička svatého Mikuláše.

V letech 1925–27 byl vystaven nový kostel v netradičním byzantském stylu. V období protektorátu, konkrétně v roce 1940, bylo sloučením Kladna s tehdy samostatnými obcemi Rozdělov, Dubí a Kročehlavy vytvořeno tzv. Velké Kladno. Rozdělov, který měl tehdy asi 4 700 obyvatel, se poprvé stal jednou z kladenských městských částí. Po druhé světové válce bylo toto uspořádání dekretem prezidenta Beneše zrušeno, ale již v roce 1946 rozhodl ministr vnitra, že válečné správní uspořádání Kladna má být i nadále zachováno. Formálně vstoupilo toto rozhodnutí v platnost v květnu 1947. Až do poloviny 50. let byl předěl mezi Kladnem a Rozdělovem zřetelný. S výstavbou Sídliště Vítězného února v letech 1954–57 ale rozdíly zmizely a obě kdysi samostatné obce splynuly v jeden neoddělitelný ce­lek.

Viz Upřesnění ohledně hranic katastrů Kladna a Rozdělova.

Datum: 6.4.2008, kategorie: Pohlednice, témata: Rozdělov

Mapa