Vojtěch Lanna

Život zakladatele kladenských železáren

25. 4. 1805–15. 1. 1866

Vojtěch Lanna patřil mezi muže, kteří se významně podíleli na rozvoji kladenského průmyslu, a tím i města samotného. Kladensko však pro něj bylo především místem podnikatelských aktivit, sám pocházel z jižních Čech a zde také strávil značnou část života a zažil první podnikatelské úspěchy.

Vojtěch Lanna se narodil 25. dubna 1805 v Českých Budějovicích. Byl synem Tadeáše Lahnera (jméno Lanna vzniklo zkrácením jména Lahner), lodivoda a stavitele lodí. Po absolvování gymnázia v Českých Budějovicích odešel studovat techniku do Prahy. Kvůli neshodám s profesorem školy zanechal a vrátil se zpět na jih, kde začal pracovat u otce v jeho loďařské dílně.

Ve svých dvaceti letech se stal c. k. loďmistrem a začal dopravovat sůl z Rakouska do Čech. Po smrti otce převzal ve 23 letech jeho dílnu a obchod. Dařilo se mu velmi dobře, a tak se kromě dopravy soli, začal věnovat i dopravě dříví ze Šumavy do Prahy. Do správy převzal koněspřežnou železnici z rakouského Lince do Českých Budějovic a stal se správcem vodohospodářských zařízení na Labi a Vltavě.

Obchod se solí byl v roce 1829 zrušen, a tak se přesunul k jinému oboru – výrobu železa a s tím přichází i myšlenka dobývat uhlí. Začínal na Slánsku, konkrétně na Ostrově u Jedomělic. Koncem roku 1830 získal za společníka Alberta Kleina a začali spolu na Ostrově těžit uhlí.

O 17 let později přibral dalšího společníka, Václava Novotného, který v té době již spolupracoval s Janem Váňou. Po zjištění, že uhlí u Jedomělic je málo výhřevné a sloj je navíc málo vydatná, přecházejí všichni (Lanna, Novotný a bratři Kleinové) do Kladna. Zde v roce 1848 zakládají Kladenské kamenouhelné těžařstvo a postupně hloubí doly Václav, Layer a František.

Zajímali se ale i o těžbu rudy v Nučicích, což byl podnět k založení hutě. K tomu došlo 18. dubna 1854 – huť nesla jméno po nejvýznamnějším ze svých zakladatelů, Adalberthütte, nebo česk Vojtěšská huť. První odpich železa byl proveden 4. května 1855.

Roku 1853 vznikla Buštěhradská železniční společnost. Zde získali Lanna a bratři Kleinové koncesi na stavbu první uhelné dráhy z Kladna do Kralup nad Vltavou. Vojtěch Lanna byl i u zrodu Pražské železářské společnosti v roce 1857.

Ke konci svého života přesídlil do Prahy. Zde 15. ledna 1866 ve věku 61 let umírá. Je pochován na Olšanských hřbitovech.

V Kladně připomíná jeho osobnost rozlehlý zchátralý areál Vojtěšské huti (výroba železa byla ukončena v polovině 70. let 20. století), pozůstatky po dolech a ulice V. Lanny (vede z Engerthu ke hřbitovům). V jeho rodných Českých Budějovicích stále stojí loděnice, kde se narodil a provozoval živnost, je zde i jeho socha. Jeho jméno nese zdejší pěší zóna.

Literatura:

  • SEIFERT, J. (2006): O lidech spojených s hornictvím na Kladensku. In Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava : Kartis, s. 701–718.

Datum: 22.1.2012, autor: Suchomel Jiří, kategorie: Osobnosti, témata: doly, průmysl, železárny, osobnosti

Komentáře

Zatím tu nejsou žádné komentáře.