Jan Váňa

Nálezce hlavní kladenské uhelné sloje

• 
• 
• 
• 
• 

2. 6. 1811–27. 6. 1864

Jan Váňa patří v Kladně, potažmo na Kladensku, mezi nejvýznamnější osoby, které se věnovaly hornictví. Narodil se 2. června 1811 ve Felbabce u Hořovic. Byl synem důlního dozorce. Od svých dvanácti let pracoval na dolech hraběte Vrbna ve Felbabce. Později prošel i doly na Příbramsku, na Moravě, ale i na Slánsku, kde hledal uhlí.

Ve 40. letech 19. století se začalo uhlí intenzivně hledat i na Kladensku. Do popředí se dostali podnikatelé Václav Černý, Antonín Vítek a Václav Novotný. Když Jan Váňa na Kladensko přišel, byl již zkušeným horníkem a byl pověřen vedením kutacích prací svých společníků.

Výrazný objev učinil Váňa 1. listopadu 1846, kdy v jámě odkoupené od Františka Jirátka nalezl dva metry mocnou sloj. Toto byl základ pro rozmach báňského i ostatního průmyslu v Kladně. Jáma, která onu sloj objevila, byla nazvána Kateřina-Josefa.

V okolí Kladna se nicméně uhlí dolovalo už dlouho předtím. Váňa nebyl tudíž objevitel, ale „pouze“ první nálezce mocnější sloje v nejbližším okolí Kladna (sloj, kterou v roce 1828 nalezl Kašpar Weininger v lokalitě Lintloch – u Kübecku – měla mocnost 14–17 cm). Připisuje se mu hloubení jam Kateřina-Josefa, Václav, František, zčásti Amálie a Vítek. A též neúspěšné hloubení jámy Zippe.

Za své zásluhy byl v roce 1848 jmenován naddůlním a pověřen řízením všech hornických podniků společníků Novotného a Lanny. V roce 1852 již byl jmenován ředitelem společnosti. V této pozici zůstal i po rozšíření a ustanovení akciové společnosti s názvem Pražská železářská společnost.

Bohužel v této pozici dlouho nevydržel, zaměstnavatelé jej v jeho necelých padesáti letech propustili, což nesl velmi těžce. Odstěhoval se do Prahy a zde 27. června 1864 ve svých 53 letech zemřel. Pohřben byl společně s manželkou a dcerou na kladenském hřbitově (tehdy v místech dnešního divadla).

Jan Váňa za svého působení na Kladně založil hornickou hudbu a zavedl hornické svátky na sv. Barborku.

Sluší se dodat, že Jan Váňa chtěl nějakým způsobem označit místo, kde narazil na uhelnou sloj. Jáma Kateřina-Josefa byla již zasypána. Právě na toto místo byl osazen velký buližníkový kámen, který Váňův nález připomínal. Usazení proběhlo 24. dubna 1854. Již brzy se však kámen musel kvůli rozšiřujícímu provozu železáren stěhovat o kus dále, a nestěhoval se naposledy. Později byl umístěn na rozcestí silnice do Dubí a Dříně, před bývalým okresním úřadem či na bývalém kladenském hřbitově. V současné době tento kámen, zvaný „Váňův“, můžeme vidět v parku u kladenského gymnázia.

Literatura

• SEIFERT, J. (2006): O lidech spojených s hornictvím na Kladensku. In Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava : Kartis, s. 701–718.

Datum: 7.2.2012, autor: Suchomel Jiří, kategorie: Osobnosti, témata: doly, Váňův kámen, průmysl, osobnosti, významné události