Antonín Santner

Herec, režisér, milovník ochotnického divadla

(1889–1948)

Herec a režisér Antonín Santner pocházel z Kročehlav, i když největší stopu po sobě zanechal v Novém Městě nad Metují. Právě na žádost tamního kronikáře Jana Voborníka, shrnul svůj život do krátkého vyprávění:

„Narodil jsem se 28. srpna 1889 v Kročehlavech u Kladna, kde můj otec byl dělníkem v ocelárně. Mám rád přírodu a chtěl jsem studovat lesnickou školu. To ale nešlo, na Kladně byla reálka. Po vykonání zkoušek jsem byl přijat do 4. ročníku. Právě za studií byla má touha po přírodě vystřídána světem kulis a ramp a začal jsem hrát divadlo.

Po maturitě a po vojně u 14. pluku Windischgrätzových dragounů, tzv. holobrádků, dal jsem se k Zöllnerově společnosti, která právě hostovala na Kladně. Líčit radosti a strasti kočovného herce by zabralo celou kapitolu, prostě láska k umění přemohla všechno. Na přání nemocné matky jsem se však vrátil domů a přijal místo účetního u špeditérské fir­my.

Oženil jsem se a pilně hrál s ochotníky. Moje manželství však bylo plné bolesti a těžkých ran osudu. Všechny tři děti mi zemřely ve věku dvou let na zánět mozkových blan a v roce 1916 jsem pochoval i ženu. Tenkrát bylo na Kladně otevřeno stálé městské divadlo. Neodolal jsem a dal jsem vale obchodním číslicím. Hrál jsem tam až do roku 1919, kdy jsem se připojil k jedné venkovské divadelní společnosti.

V roce 1925 jsem byl angažován v divadle Komedie v Praze a po roce v divadle Rokoko. Ředitelem Rokoka byl známý písničkář Karel Hašler. Režíroval jsem též pohádky, ve kterých v odpoledních představeních jako kašpárek vystupoval Vojta Merten. Protože výběr pohádek byl malý a měly většinou vážný děj, pustil jsem se do psaní pohádek veselejšího rázu. Složil jsem jich na 140.

V Rokoku se hrávalo do konce května, pak nastaly prázdniny. Jednou jsem si na dovolenou zajel do Nového Města nad Metují. Zde se mi tak zalíbilo, že jsem se znovu a znovu vracel. Oženil jsem se tu se Zdenkou, dcerou majitele voskárny Jaroslava Václavíka, vzdal jsem se herecké dráhy a přijal místo v okresním úřadu. Láska k divadlu mě nikdy neopustila. Abych nevyšel ze cviku, přihlásil jsem se u zdejších ochotníků. Jako aklimatizovaného Novoměšťáka mě nadmíru zajímala historie města. Četl jsem Klose a další autory. Napadlo mě divadlo oživit o něco z historie, a tak vznikaly mé hry a revue, které se těšily přízni obyvatelstva.“

Doplňme jen, že ještě dva roky poté, co se přestěhoval do Nového Města nad Metují, dojížděl do Prahy, kde hrál v Osvobozeném divadle. Pro Nové Město byl Santner významnou kulturní osobností. Působil hlavně v amatérských spolcích Tyl a Čelakovský – zdejší amatérské divadlo ve 30. letech 20. století díky němu zažívalo mimořádný rozmach. Santner se na jeho činnosti podílel jako režisér, herec a dramatik, organizoval vše, co divadlo potřebovalo, a maloval i kulisy. Celkově za svůj život ztvárnil na scéně na tisícovku postav, režíroval více jak 300 her.

Dne 11. září 1948 se zúčastnil sokolské houbařské výpravy do lesa Království u Kohoutova. Když se při návrtu dlouho nevracel k autobusu, účastníci se vydali ho hledat. Bohužel ho objevili bez známek života. Jeho odchod znamenal pro novoměstské ochotnické divadlo nenahraditelnou ztrátu.

Literatura

• Antonín Santner na webu Amatérské divadlo.

Datum: 4.2.2012, kategorie: Osobnosti, témata: Kročehlavy, osobnosti, divadlo