Vlečka na důl Max

Zrušených 6 kilometrů tratě do Libušína

1 2 Další

Pan Tomáš Rouček reagoval na váš velký zájem o zrušenou vlečku na důl Max a zaslal nám několik fotografií, které pořídil jeho dědeček František Pošta. Mapují provoz na vlečce od třicátých let až do jejího zrušení. Důl Max (nebo také dle historické periody President Beneš, Fierlinger II či Gottwald I) v Libušíně byl hlouben v letech 1888–92, jméno nesl po členovi správní rady Pražské železářské společnosti Maxi Egonu Fürstenbergovi. Vlečka k dolu Max měřila 6,5 km, uzavřena byla v roce 1973. Těžba na dole Max byla ukončena o sedm let později.

Datum: 16.3.2008, kategorie: Fotografie, témata: železnice, doly, průmysl

Mapa

Komentáře

Doufám tedy, že nevadí ani současnému majiteli :-). Viz. http://maps.google.com/maps/ms?…. Budu to dále upravovat a doplňovat dle časových možností.

datum: 26.12.2009 14:48, autor: Martin Janeček

Myslím, že autorovi fotografií by to určitě nevadilo.:-) S pozdravem Tomáš Rouček.

datum: 25.12.2009 23:16, autor: Tomáš Rouček

Děkuji za ty fotky, dostal jsem pod stromkem včera suprovou knihu od Jaroslava Vykouka – Kladenský uličník, popisující historii názvů ulic na Kladně a vše je doplněno též historickými fotkami. Na jedné z fotek mne zaujala tahle dráha a začal jsem po ní pátrat. Věděl jsem jen o zrušené dráze KND do hutí, kterou ještě z ranného dětství pamatuji a poblíž ní bydlím, ale o této na důl Max jsem nevěděl. Obě dvě zrušené tratě jsem zakreslil do mapy http://maps.google.com/maps/ms?…. Kdyby autorovi nevadilo, nauploadoval bych jednotlivé fotky na místa v mapě kam patří, samozřejmě s odkazem sem…

datum: 25.12.2009 15:01, autor: Martin Janeček

Prostě nádhera, ty fotografie mě moc potěšily. Mám na tu trať docela dobré vzpomínky, byť je to mnoho let.

datum: 22.11.2009 20:15, autor: Ladislav Jiran

Do této kapitoly přibyla správně pouze jedna fotka a to starý most u SK Kladno. Dva železniční přejezdy se již opakují a dva další u Jatek jsou jiná trať. Uvádím to pouze pro pořádek ;-). Autor fotografií je také můj dědeček František Pošta a pocházejí z mého archivu i když již kolují i v jiných archivech dalších sběratelů.
s pozdravem Tomáš Rouček

datum: 8.4.2009 19:47, autor: Tomáš Rouček

Přidal jsem 5 nových fotek.

datum: 8.4.2009 12:34, autor: Jan Marek

Jiří Knesl: Přečetl jsem si to jako jazyk ve výhybce, takže jsem si představil něco opravdu hrůzostrašného :-D

datum: 8.4.2009 12:33, autor: Jan Marek

Odbočka na Rozdělov za Letnou ? Místo našich dětských her.. a první větší dětský úraz: Nechal jsem prst ve výhybce za jazykem a kamarád si sedl na závaží.. :-P
Jinak, ještě před vodojemem byla tehdá taky úzkokolejka k Rozdělovu. Bylo to odtamtud z kopce… vytlačily se kocábky… a jelo se. Jednou až do Strouhalovy ulice........

datum: 24.3.2009 13:24, autor: Jiří Talman

Rovněž bych se přimloval za fotky rozdělovské teplárny, pokud existují, a s ní též poblíž ležícího přejezdu na Bressoně…? Díky

datum: 14.7.2008 16:20, autor: Pavel Kuna

ještě bych se chtěl zeptat- kde odbočovala vlečka při stavbě nemocnice? z trati 093, nebo z vlečky na důl Max? a kde přesně? nebylo by foto? děkuji

datum: 7.7.2008 21:16, autor: Petr Šikýř

Mám na Vás dotaz. Nenašly by se v archivu fotky z již zmíněné vlečky do teplárny v Rozdělově? děkuji

datum: 1.7.2008 23:40, autor: Petr Šikýř

http://www.zeleznice.czechian.net/…ka/index.htm Zde jsem objevil související zajímavou tematiku:-)

datum: 26.6.2008 15:09, autor: Jan Bouša

Nene,z Vechtrov­ny,jak jsme jí říkali nic obsluhováno nebylo. Přejezdy u dnešní STK i na konci Škroupovy ulice byly oba nechráněné,bez závor.Přejezd lesní cesty u vechtrovny také. Závory na Bressoně byly obsluhovány od přejezdu přes hlavní třídu,u dnešního Plusu a návěstidlo v zářezu zase z dolu Max.
Ke konci provozu vlečky zde byly nasazovány lokomotivy T444 Karkulka a T435 Hektor.

datum: 14.6.2008 15:17, autor: Petr Volek

A neobsluhovaly se odtamtud nějaké závory? Na přejezdu směrem k zahradnictví a nyní i k STK. A přímo u domku byl taky přejezd lesní cesty. Pamatuju si, že jako malý kluk jsem tam viděl jet samotnou, myslím Karkulku, nebo něco podobného. Zas tak podrobně si to nepamatuju a matně se mi vybavuje, že tam možná nějaké závory byly, ale jistý si tím nejsem. Rodiče tam tomu místu říkali „Na vechtru“.

datum: 13.6.2008 22:40, autor: René Šlechta

Vlečka na důl Max byla uvedena do provozu v roce 1890 a zřejmě tehdy byl postaven bývalý strážní domek čp.1349, který stojí, v přestavěné podobě, dodnes. Již první kladenský adresář z roku 1893 uvádí pod čp.1349 „strážní domek na Max d.“. Také další adresáře uvádějí čp.1349 jako strážní domek, např. v roce 1906 jako „strážní domek Na Babě“. Na všech starých mapách tudy vede pouze jedna kolej takže tam asi opravdu bydlel pouze pochůzkář, který kontroloval stav kolejí. Pro zajímavost strážní domek vlečky na důl Max, který stál u přejezdu za Zippeho kolonií měl čp. 1348.

datum: 13.6.2008 22:05, autor: Zdeněk Pospíšil

Pokud se pamatuji,na konci Škroupovy ulice žádný domek související s dráhou nebyl.Byla zde pouze ta výhybka,kterou podle potřeby obsluhovaly čety projíždějících vlaků stejně jako druhou výhybku u závor na Bressoně.Ty byly obsluhovány na dálku ze stanoviště u přejezdu přes třídu ČSA u dnešního Plusu.
Ten domek u trati před zářezem v lese ke trati patřil – bydlel tam pochůzkář,který kontroloval trať. Vždy tam vedla pouze jediná kolej.
Jo a okolo ní,podél plotu zahradnictví rostly maliny:-)
Terén se tam ale dost změnil po stavbě kanalizace – násep byl od přejezdu na Bressoně odstraněn a na jeho místě byla vedena stoka z veřejné kanalizace,která ústí do zářezu v lese a dál pokračuje žlabem v celé délce zářezu.

datum: 12.6.2008 12:04, autor: Petr Volek

Petr Volek: Takže mé mínění bylo správné. :-) Na cestě v místě spojení na konci Škroupovy ulice jsou patrné zřejmě zbytky základů malé budovy. Je možné, že zde bylo umístěno stavědlo, nebo nějaká jiná budova související s obsluhou vlečky?
A jedna otázka. Nevíte jak to vypadalo v místě domku na konci ulice Na Cimrmanském, před začátkem klesání do zářezu. Bylo zde více kolejí, nebo jenom jedna? A účel domku? Předem děkuji za jakoukoliv odpověď. :-)

datum: 12.6.2008 11:22, autor: Lukáš Aichinger

K té vlečce k rozdělovské teplárně bych rád dodal tolik,že to byla vlastně paralelní kolej. Jedna výhybka byla hned vedle přejezdu nad dnešním Kindlovým náměstím na Bressoně a druhá,kde se obě koleje opět spojily byla na konci Škroupovy ulice,na náspu u zahrádek.Na tomto konci odbočky vedl (a vlastně ještě vede) přes koleje jeřáb z haly v areálu VKD.
Posun vozů většinou probíhal ze strany blíže Kladnu,kdy vlak zastavil u zahrádkářské kolonie,vozy určené pro teplárnu byly odpojeny a lokomotivou odtaženy přes výhybku do areálu teplárny. Zde s nimi pak manipuloval elektrický naviják,protože teplárna neměla k dispozici posunovací lokomotivu. Zpět z teplárny se odvážel vlečkou popel a škvára.
Když jsem tyto stránky s úžasnými fotkami objevil,ani se mi nechtělo věřit,že něco takového vůbec může existovat.Sám bohužel fotky starého Kladna nabídnout nemohu,nemám.Je moc fajn,že jsou lidé ochotní se o tyto poklady,které ve mě evokují vzpomínky na dětství rozdělit.
Díky za ně.

datum: 11.6.2008 15:24, autor: Petr Volek

Není zač:-)

datum: 3.5.2008 20:54, autor: Tomáš Rouček

Jako vždy mám jen slova chvály. Ta odbočka je krásně zachycena

datum: 3.5.2008 20:39, autor: Petr Haller

Úžasné fotky vlečky k rozdělovským věžákům. Pane Rouček, děkuji za ně moc. Teprve teď vidím, že odbočná vyhybka byla už před přejezdem na Letné, a to staré zarostlé těleso výhybky, které jsem jako malý kluk viděl, bylo vlastně až od výhybky přímo na vlečce.

datum: 3.5.2008 19:42, autor: René Šlechta

Jen pro upřesnění to jsou ty fotografie, které avizoval pan Rouček v komentáři k fotografiím bombardování Kladna.

datum: 2.5.2008 17:37, autor: Roman Hájek

Přidal jsem čtyři nové fotky.

datum: 2.5.2008 16:38, autor: Jan Marek

Vrátím se ještě k předpokládané výhybně u zimáku. Na obrázcích 17 a 20 je patrné vjezdové návěstidlo od Maxovky do buď výhybny nebo alespoň odbočky u zimáku. Sám bych tipoval že tam byla výhybna. Na obr.8 vedou obě koleje směr Maxovka. Na obr. 12 je vlevo hned za závorami vidět zbytek vyhybky – to byla asi původní na důl Amalie – později jen vlečka do uhelných skladů a do mrazíren (tam je dosud patrná rampa, jen vchody na ní jsou už zazděné). A vpravo je těleso další vyhybky – to by měla být teprve ta druhá kolej smer Maxovka. Taky vzhledem k tomu, že z Maxovky se uhlí vozilo rovnou do uhelných skladů, potřebovali tam určitě víc kolejí na posunování a roztřídění vozů.
A z toho, že směrem od Maxovky bylo návěstidlo tedy usuzuju, že z druhé strany muselo být taky, pravděpodobně někde u jatek.

datum: 29.4.2008 21:34, autor: René Šlechta

V době, kdy můj dědeček pro potěšení své, fotil tyto obrázky, jistě netušil, že potěší i někoho dalšího. Mám radost i za něho.

datum: 28.4.2008 22:58, autor: Tomáš Rouček

Chtěl bych poděkovat všem autorům a poskytovatelům materiálu, speciálně pro tuto sekci. Fotografie ve mě vzbuzují vzpomínky na rané dětství, kdy byla tato trať právě rušena. V 90. letech jsem se snažil pátrat po archivech, ale nenašel jsem tam ani tisícinu toho, co na těchto stránkách. Pokud se objeví nějaké další, rád je zde uvidím /a jistě nejen já/.

datum: 28.4.2008 18:14, autor: Pavel Kuna

Ještě k dolu Amálie. Ten se nacházel v místech nynější budovy SOU (dříve Masarykova škola práce)u „Stylu“. Těžba ukončena 1896.

datum: 10.4.2008 15:06, autor: Jarda Jansa

Ano, to je ten obal gramodesky. A to je ono vzpomínkové cd( tedy singly")

datum: 28.3.2008 20:56, autor: Petr Haller

Tak už to mám. Snímek členů Olympic na trati vlečky dolu Max se nachází na obalu jejich singlu Únos/Gramofon z roku 1973, katalogové číslo 1 43 1483 a na obalu řady CD Singly I až VII.
Ukázka je zde:"":http://xsauron.net/show.php?…

Uf

datum: 27.3.2008 1:25, autor: mironic

mironic: Tak je to Olympic a ta fotografie se nenachází na LP nýbrž na jednom singlu a je černobílá.

datum: 26.3.2008 21:05, autor: Petr Haller

mironic: Měl by to být ten Olympic. Nevím, ale jak se album jmenuje.Je asi ze začátku 70tých let.Jsou tam vyfotografováni v tom zářezu trati nad Libušínem. Já ten obal viděl na jednom vzpomínkovém CD. Vzadu bylo vyfoceno několik alb, ze kterých ten výběr byl Byly tam ty obrázky starách alb,ale malinké. To album (to LP)by měl mít známý.Ten mne na něj upozornil.

datum: 26.3.2008 20:44, autor: Petr Haller

To se už moc těším.

Petr Haller: prošel jsem tuším všechny LP obaly Olympic a nic podobného jsem nenašel, není to jiná skupina?

datum: 26.3.2008 13:46, autor: mironic

Také se na ně těším;-)

datum: 23.3.2008 19:46, autor: Petr Haller

Tak to se na ty fotky moc těším :-)

datum: 23.3.2008 9:34, autor: Lukáš Výravský

Ještě jedna poznámka k odbočkám na vlečce na Maxovku. Mám v archivu fotky z Věžového domu, který je první od Kladna a tam je vidět zbytek odbočky z trati k dočasné betonárce, která fungovala nejspíš v době stavby Rozdělovského sídliště. Výhybka byla v místech železničního přejezdu u restaurace Letná a kolej končila před věžovým domem.

datum: 22.3.2008 14:14, autor: Tomáš Rouček

Ano, měl by to být ten odtěžený prostor. V těch místech končil ten zářez a za tím přejezdem se trať stáčela doprava k dolu Max

datum: 21.3.2008 19:47, autor: Petr Haller

Krásné. Ví někdo, kde je místo přejezdu na obr. 1 a 2? Je to předpokládám dnes odtěžený prostor pro areál MPS Kladno.

datum: 21.3.2008 14:52, autor: mironic

Na fotografii č 21 se nachází lokomotiva č6 přezdívaná „NUČIC“. Tento stroj je dnes majetkem NTM a je k vidění v železničním muzeu v Lužné. Snímek je patrně z období 2.světové války (podle krytů světel)

datum: 20.3.2008 20:10, autor: Petr Haller

Ano, ty automatické závory tam byly.Matně si je pamatuji.Dnes je tam ještě patrná v asfaltu mezi chodníkem a silnicí stopa po uchycení a dokonce tam vykukujou ještě koleje. A v ulici M. Horákové byly závory s typickými řetízky proti podlézání

datum: 19.3.2008 13:19, autor: Petr Haller

Chtěl bych přidat ještě jednu vzpomínku. Jestli se nepletu, tak železniční přejezd této vlečky v ulici Jaroslava Kociána byl první na Kladně, který měl jak jsme v té době říkali, automatické šraňky. Do té doby byly většinou na všech železničních přejezdech závory mechanické. Ale fungoval velice krátce z důvodu zrušení této vlečky.

datum: 18.3.2008 23:08, autor: Tomáš Rouček

Ještě k tomu přemostění. Pamatuji si matně že jeho likvidace probíhala snad odstřelem někdy v roce 1981. A ještě k tomu lesnímu zářezu u Libušína: Jeho fotografie se údajně nachází na jedné starší LP gramodesce se skupinpu Olympic kde členové skupiny pózují na oněch kolejích.Nevím ale jaký má ona deska název.

datum: 18.3.2008 20:27, autor: Petr Haller

Lukáš Aichinger: Ano, máte pravdu. Ta vlečka do dolu Amálie se nacházela jak říkáte . Na staré mapě Kladna někdy z období první republiky je dobře zakreslena.Později po zrušení dolu byla pravděpodobně využívána jen část do uhelných skladů.Ty se nacházely přibližně v místech dnešního Peugeotu.

datum: 18.3.2008 19:23, autor: Petr Haller

Lukáš Výravský: Jedná se o staré a nové přemostění ulice Fr. Kloze ;-)
Petr Haller: Nevím, jestli uhelné sklady a důl Amálie bylo jedno a to samé. Ale kolej vlečky na důl Amálie pokračovala podél ulice ke Stadionu , načež ulici křížila a zahla do areálu dolu. (pozůstatek vyhybky je na obrázku 12, ihned za přejezdem). ale výhybna tedy pod stadionem zřejmě nebyla.
Poloha vlečky (průjezdné) do Rozdělovské teplárny (dnešní Tepo) je patrná dodnes. Zřejmě se s vlečkou počítalo (?) i pro areál sousedící VKD, kde na konci bližšímu Maxovce vznikla rampa a nad tělesem jeřábová dráha.

datum: 18.3.2008 13:29, autor: Lukáš Aichinger

Kde byly ty mosty na fotografiích 3 a 7?? Já to z okolí nepoznal a nezažil jsem je. Děkuji

datum: 18.3.2008 13:08, autor: Lukáš Výravský

Vlečka dodávala uhlí pro rozdělovskou teplárnu, pro lokomotivy KND a samozřejmě se předávaly vozy do kladenského nádraží – Na Trojáku. Vlak jel do nádraří úvratí přes výhybku hlavní tratě – tzv „SEMERING“ u ulice U hvězdy-dnes stanice LPG a odtud se vozy sunuly na nádraží. Byla to zkouška strojvedoucích neboť trať zde byla ve stoupání a koleje mokré neboť uhlí bylo taženo vodou a ta z vozů tekla na koleje.

datum: 17.3.2008 20:06, autor: Petr Haller

Ano, byla to vlečka do uhelných skladů – Amálie. Další vlečky se nacházely: do kladenských jatek – ta byla zrušena dříve než samotná trať- na fotografii č 10 je na levé straně znát její těleso. Dále byla vlečka do Rozdělovské teplárny. Tam se dodávalo uhlí přímo z Maxovky.

datum: 17.3.2008 19:58, autor: Petr Haller

Co se týče fotografie č.8, tak se domnívám, že druhá kolej nebyla výhybna, ale slepá kolej do uhelných skladů, které byly v místě dnešního druhého kluziště a autosalonu. Co se týče druhého dotazu, tak nedokáži odpovědět.
Jsem rád, že jsem fotkami svého dědečka udělal dalším pamětníkům radost.
S pozdravem Tomáš Rouček

datum: 17.3.2008 17:38, autor: Tomáš Rouček

Opravdu nádherné fotky ;-) Bydlím kousek od zmiňovaného lesního zářezu. Ohledně vlečky bych měl dotaz: Původně sem myslel, že vlečka byla jednokolejná, leč na fotografii č. 8 jsou koleje dvě. Zřejmě tedy byla mezi zimním stadionem a přemostěním ulice Fr. Kloze výhybna. Zajímalo by mne jestli byla na trati jediná, nebo jestli neexistovala ještě jedna na konci zářezu směrem do Kladna (dnešní ulice Na Cimrmanském). Táta a kamarádi (horníci) tomuto místu přezdívali „U nádraží“.

datum: 17.3.2008 16:52, autor: Lukáš Aichinger

Krásné fotografie vlečky zdokumentovaly část kladenské historie kdy Kladno bylo protkáno spoustou vleček a spoustou přejezdů. Pamatuji si z vyprávění strojvedoucích KND kde jsem pracoval v letech 1988 – 1994 že vždy před vánoci zastavili vlak v tom zářezu v lese u Libušína a šli do lesa pro vánoční stromek. Mezi lidmi z KND tato trať byla plná romantiky. Provoz skončil v prosinci 1973

datum: 17.3.2008 13:48, autor: Petr Haller

Omlouvám se za minimum popisků, ale podle reakcí na fotografie z budování rozdělovského mostu jsem usoudil, že jsou mezi námi povolanější. Takže doplnění nechám na vás :-).

datum: 16.3.2008 14:13, autor: Roman Hájek