Kladenský Sokol

Historie jedné z nejvýznamnějších společenských organizací

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

1 2 Další

Šedesátá léta 19. století přinesla v našem prostředí mimořádný rozvoj spolkové činnosti. Češi se postupně vzpamatovali z tuhého bachovského absolutismu, legislativa rakouské říše zahrnula některé z požadavků liberálního hnutí roku 1848, konsolidovala se politická reprezentace. To vše vedlo k pozoruhodným změnám a uvolnění společenských poměrů. Na počátku 60. let kulminovalo tvůrčí úsilí májovců, představitelů nové vlny české literatury, roku 1861 začaly vycházet Národní listy, úplně nový typ politických novin vedených Juliem Grégrem, byla založena Měšťanská beseda, Prozatímní divadlo – a určitým vyvrcholením národnostních snah bylo položení základního kamene Národního divadla v roce 1868.

V této době také vznikají některé významné, rozsahem své členské základny pro život české společnosti zásadní spolky – a jedním z nich byl 16. února 1862 tělocvičný spolek Sokol. U jeho zrodu stáli především kritik a estetik Miroslav Tyrš a podnikatel Jindřich Fügner (autorem návrhu stanov Sokola byl mimochodem zmiňovaný Julius Grégr). Především Tyrš byl autorem většiny zásad, které v organizaci přečkaly prakticky dodnes – zdůrazňoval antický ideál kalokagathie (spojení fyzické a duševní krásy), kladl důraz na mravní principy, smysl pro čest a spravedlnost.

Masové rozšíření Sokola umožnilo až přijetí shromažďovacího zákona v roce 1867. Ve městech, městečkách i vesnicích mimo Prahu začaly postupně vznikat sokolské jednoty, které se organizovaly do vyšších správních celků zvaných župy. Jednou z prvních (a vůbec první v regionu) mimopražských jednot byla sokolská jednota v Kladně, která vznikla v roce 1869 (ve stejném roce byla založena i jednota v Novém Strašecí). Tradice organizovaného působení Sokola v Kladně však byla přerušena, když v roce 1877 rakousko-uherské úřady kladenskou jednotu (stejně jako mnohé další) zakázaly. Svého obnovení se dočkala až o šest let později (1883).

Rozvoj kladenské jednoty výrazně poznamenal tvář Kladna. Roku 1895 byla zahájena stavba sokolovny, kde 5. 9. 1897 došlo k založení nové sokolské župy zvané Budečská. Kladenská jednota původně náležela k župě Podbělohorské, rozmach organizace si nicméně vyžádal změnu. První ročenka nově vzniklé župy popisuje její založení takto: „Bratři kladenští navrhli rozdělení župy Podbělohorské. Nově vzniklá župa se původně měla jmenovat Libušina, s odůvodněním, že nedaleko stával hrad kněžny Libuše.“ Nakonec se ale s odkazem na hradiště, kde se měl vzdělávat patron české země svatý Václav, ujal název Budečská. Jejím prvním starostou se stal známý kladenský advokát Josef Kochánek.

Do čela kladenské jednoty se roku 1898 dostal kladenský starosta Ignác Hajn, který ve funkci vydržel až do zákazu Sokola během nacistické okupace Československa. Právě Hajnovo postavení starosty jednoty nepochybně napomohlo jejímu rozkvětu. V roce 1902 tak například vznikl jezdecký odbor jednoty, jenž funguje dodnes.

V měsících, kdy se rodila samostatná Československá republika, Sokol výrazně napomohl jako pohotovostní „branná síla“, do jisté míry nahrazoval vojsko. Mnozí členové z Kladna či přilehlých obcí byli například vyzváni k účasti v prezidentské gardě a sloužili nějaký čas na Pražském hradě.

Od roku 1920 získávají jasné obrysy plány na stavbu kladenského sletiště. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1921, probíhala pak na etapy v podstatě po celá 20. léta. V letech 1928–29 se sokolové zasloužili o výstavbu moderního kina vedle sokolovny. Se Sokolem byla spojena řada významných osobností regionu – mimo zmiňovaného Hajna třeba hnidouský řídící učitel Adolf Kožíšek, F. Rössler a další. Mimochodem, čestným členem TJ Sokol Kladno je spisovatel Alois Jirásek.

Ve 30. letech na Kladensku v podstatě nebylo obce, kde by neexistovala sokolská jednota či složka. Sokol se výrazně podílel i na kulturním životě regionu, pořádal dětské tábory, závody, divadelní představení. Tento rozmach zastavila nacistická okupace. V roce 1940 obsadili Němci kladenskou sokolovnu a zřídili v ní vězení odbojářů. Sokolové pak krátce cvičili v Lidovém domě, nakonec však nacistický režim organizaci úplně zakázal. Řada Sokolů se zapojila do odbojového hnutí, 1212 jich bylo za války popraveno, více jak deset tisíc vězněno a mučeno.

Po válce došlo na krátkou dobu k obnovení Sokola, po únoru 1948 však komunisté jeho činnost zakázali. Na dlouhá léta nastala v dějinách Sokola pauza, až v roce 1990 byl obnoven ve snaze navázat na předválečnou tradici. V regionu se podařilo obnovit nejen samotnou kladenskou jednotu, ale i Budečskou župu, dodnes v rámci Sokola jednu z nejaktivnějších. Sokolská župa Budečská dnes sdružuje 23 jednot a má cca 3500 členů.

Datum: 7.3.2012, autor: Roman Hájek, kategorie: Fotografie, témata: centrum, budovy, sport