Kasárna

Stavba kasáren v Rozdělově

Objekt kasáren pěšího praporu, vystavěný na konci 20. let mezi Kladnem a tehdy ještě samostatnou obcí Rozdělov, dnes nachází nové využití. Díky dochované stavební knize, kterou nám zapůjčil pan Jaroslav Adamec, máme možnost takřka den po dni sledovat, jak celý komplex budov rostl.

Projekt kasáren pochází z přelomu let 1927 a 1928, povolení ke stavbě vydala okresní politická správa 6. června 1928. Výstavbu financovalo město Kladno. Dochovaná dokumentace se vztahuje na přidružené objekty celého komplexu, tedy především na budovu velitelství, budovu kuchyně, stáje a dílny. Rozpočet sestavený pro tyto objekty městským úřadem byl sestaven velmi detailně:

Práce kamenická (firma Kamenodružstvo z. s. s. o. v Praze)
- při budově velitelství za 9 476,48 Kč
- při budově obytného domu za 10 048,25 Kč
- při budově kuchyně za 7 852,50 Kč
- pro remisi a dílny 1 134,56 Kč
Tedy celkem za 28 511,79 Kč

Práce tesařská (firma Somol Fr. v Novém Strašecí) za částku 146 500,06 Kč

Práce pokrývačská (firma Wildmann a Preis v Praze) za částku 51 020,37 Kč

Práce klempířské (firma Boh. Šebesta v Praze) za 43 650,55 Kč

Práce parketářská (firma Vašák – Karlín) za 21 127 Kč

Dodávka kamen a sporokrbů (firma Hofman v Hořovicích)
- sporokrby za 11 840 Kč
- násypová kamna v remise a dílnách za 1 144 Kč
- násypová kamna v budově kuchyně za 5 025 Kč
- násypová kamna v budově velitelství za 6 011 Kč
- dva sporáky v budově velitelství za 8 040 Kč

Práce kamnářské – šamotová kamna a kuchyňské sporáky v domě garážistů (firma Morávek v Praze za 12 920 Kč

Práce stavitelské včetně ostatních prací v budově velitelství, obytného domu, kuchyně, stájí atd., plynové komory, dílny, a remisi a oplocení zadány firmě Emil Hrabě, stavitel na Kladně za částku 1 472 722,06 Kč K tomu přistupují ještě tyto práce zadané firmě E. Hrabě: Práce zámečnické za celkovou částku 79 910,10 Kč Dodávka věžních hodin za 9 400 Kč.

Stálý stavební dozor nad stavbou vykonával nadporučík Josef Hačecký. Vojenská správa a město odevzdalo staveniště firmě Emil Hrabě 1. srpna 1928. Hned při této příležitosti se ale objevila první nesrovnalost. Zástupce vojenské správy poukázal na rozdíly v dokumentaci geometra a projektem situace v měřítku 1:500, jak ho vypracovala vojenská projekční kancelář. Nesouhlasila zejména velikost vlastního staveniště ani šířka okolních chodníků. Město určilo jako směrodatnou projekční situaci a slíbilo zjednat nápravu. Práce se naplno rozběhly na konci srpna. Jejich hladký průběh záhy narušil další nepředvídaný problém – voda v základech. Vyčerpání vody musela na vlastní náklady provést stavební firma Emila Hraběte. Tím také začaly spory o peníze na mimořádné výdaje, o něž Emil Hrabě neustále žádal. Stavební správa určila, že šlo o dešťovou vodu, která do základů prosákla z okolí. Nařídilo proto výkop zabezpečit izolační vrstvou.

Po necelém metru narazili Hrabětovi dělníci na zvětralou opukovou vrstvu, pro jejíž rozbití nebylo možné užít krumpáče ani sochory. Hrabě proto opět žádal stavební správu o zvláštní příplatek za výkopy. Nároky stavitele byly ale přehnané. K určitému kompromisu nakonec obě strany dospěly. Hrabě dostal připlaceno a stavební správa se rozhodla snížit hloubku výkopů. Rozpočet stavby byl navýšen na 2 027 596 Kč.

Během realizace spolupracoval Emil Hrabě s Výzkumným ústavem ČVUT. Vyžádal si od nich například testy betonové směsi nebo azbestocementové krytiny Eternit, kterou chtěl použít na pokrytí střechy stájí.

Stavbě se nevyhnuly další komplikace. 6. listopadu 1928 se do sklepení budovy velitelství, kuchyně i garážistů opět dostala voda. Emil Hrabě tentokrát tvrdil, že muselo jít o vodu spodní, protože proti dešťové už měl staveniště zabezpečeno izolační vrstvou. Každopádně musel vodu odčerpat na vlastní náklady.

Stavební záznamy hovoří také o mimořádně kruté zimě, která postihla Kladno na přelomu let 1928 a 1929. Ještě v půlce prosince 1928 dělníci na stavbě betonovali, 19. prosince ale stavební dozor nakázal betonovací práce ukončit a zabezpečit staveniště na zimu. V lednu Kladno zapadalo sněhem, podle dokumentace ho napadlo přes dva metry. Uhodily také silné mrazy, až –34°C. 2. února 1929 dostala firma Hrabě rozkaz uvolnit zamrzlé žlaby, za což opět žádala náhradu.

Zima tak stavbu opět o něco prodražila, a hlavně zpomalila. 7. května 1929 zažádala stavební firma Hrabě o prodloužení stavební lhůty o dva měsíce, tedy na konec září. 4. července 1929 v 18 hodin zasáhla stavbu větrná smršť a průtrž mračen. Do hromosvodů budovy mužstva dvakrát udeřil blesk. „Podle záznamů meteorologické stanice dosáhla rychlost větru 140 km za hodinu. Voda vnikla do sklepů a musela býti v režii odčerpána,“ píše se v dokumentaci.

Termín dokončení byl však dodržen. 25. září 1929 zažádala stavební firma o kolaudaci. Už o den později byly budovy dány k používání vojsku. 14. října 1929 pak plukovník Josef Šolc vykonal kvalitativní kolaudaci. Zapracování veškerých připomínek si vyžádalo další půlrok. 26. června pak Šolc za účasti zástupců města dokončil závěrečnou kolaudaci veškerých prací.

Datum: 5.4.2010, kategorie: Příběhy, témata: Rozdělov, budovy

Mapa