Důl Tuchlovice (Nosek)

Příběh jednoho z posledních kladenských dolů

Předchozí 1 2 3 4

Jáma Jaroslav a jáma Na Pustince

Na stránkách Kladna minulého už jsme přiblížili historii a současnost posledního dolu Kladenského uhelného revíru – Schoeller. Tentokrát se zaměříme na historii a současnost dolu, který svou činnost skočil ve stejném roce jako „Šelerka“.

Jáma Jaroslav

Hloubení těžní jámy bylo započato 10. února 1941, skončilo 30. října 1943 v hloubce 480 metrů. Zhruba ve stejné době se začala budovat vlečka ze stanice Kamenné Žehrovice (v té době Libušín). Do konce roku 1945 bylo vyraženo spojení s dolem Wannieck. Toto spojení fungovalo až do roku 1982, kdy došlo k dorubání zásob a následně k uzavření dolu.

Na začátku 50. let byla postavena těžní věž, šachetní budovy, prádla (úpravna uhlí), objekty mechanických dílen, vodárny, kotelna a lanovka na důl ČSA (důl Anna v Rynholci), dále haldový výtah atd. Toto vše byla první etapa výstavby dolu.

Od roku 1956 pokračovala výstavba definitivního náraží, překopů a objížděk na I. a II. patře. V těchto letech byly vytěženy první tuny uhlí (za rok 1949 například 6038 tun). V roce 1953 již celková těžba činila 218 182 tun uhlí a od té doby měla narůstat o sedmdesát až osmdesát tisíc tun ročně. Na konci 50. let došlo k nárůstu těžby, takže v roce 1956 dosáhla více než 756 tisíc tun uhlí.

Rok 1965 byl co se týče těžby rekordní: bylo vytěženo 991 812 tun uhlí. Poté došlo k menšímu poklesu, ale časem opět vzrostla, takže se v průměru pohybovala kolem devíti set tisíc tun uhlí ročně.

V 70. letech došlo k zavedení další mechanice (v roce 1972 dobývací komplex OMKT – M a v roce 1974 první razící kombajny). Od roku 1980 došlo k postupnému snižování těžby až na 509 tisíc tun v roce 1991. Od roku 1995 se začalo s ražením spojovacího překopu mezi dolem Tuchlovice a dolem Kladno (Schoeller).

Těžba na dole Tuchlovice byla ukončena po 49 letech 28. února 2002, šlo o předposlední důl v revíru.

Jáma Na Pustince

Hloubení větrní jámy na samotě Pustá Dobrá bylo započato 19. března 1953. Vzdálenost od těžní jámy byla necelé dva kilometry. Profil jámy je kruhový o průměru 4 m a hluboký 240,14 m. Větrní překop, který propojil větrní jámu s těžní byl dokončen v roce 1955. Provoz byl ukončen shodně jako na dole Tuchlovice, tj. v roce 2002.

Ražba spojovacího překopu

O spojovacím překopu mezi doly Tuchlovice a Kladno se musím zmínit zvlášť, protože v historii revíru se ještě nikdy podobné dílo nerazilo.

Zahájení ražby bylo započato v dubnu 1995. Ražba probíhala protisměrně.

  • z Tuchlovic – Energie Kladno, a.s. (vyrazila 1759 m)
  • ze Schoelleru – Báňské stavby, a.s., Prievidza (BESPA) a Výstavba dolů Ostrava s.r.o. (vyrazila 2725 m)
  • projekčně – Báňské projekty Ostrava, a.s.

Ražba byla dokončena v roce 1997. Celková délka byla 4484 m. Účelem překopu bylo převážení uhlí z dolu Tuchlovice na Schoeller (Kladno) – úpravna uhlí na Tuchlovicích měla být odstavena.

Technická likvidace

1993–1997 Technická likvidace neefektivní části dobývacího prostoru

  • revír 102. směrná
  • překop č. XI
  • úpadní překop č. XIX
  • překop č. XXVIII

Po zprovoznění překopu byla zahájena technická likvidace povrchových objektů dolu Tuchlovice. Celková suma (důl + povrch): 550 mil. korun

po roce 1998 Provoz Tuchlovice – důl

  • zahájení celkové likvidace dolu
  • zpracování projektu likvidace jam
  • práce spojené s likvidací II. patra
  • likvidace vrtů V1 a V2
  • likvidace výdušné jámy
  • likvidace II. patra
  • zahájení likvidace II. patra

Povrch Tuchlovického dolu

  • projektové práce na likvidaci povrchových objektů
  • likvidace nevyužitelných povrchových objektů
  • projektové práce a vlastní likvidace a rekultivace odvalu a kalových rybníků

Tuchlovice dnes

Na areál dolu kolem těžní jámy byla vypsána demolice, ač se Klub přátel hornických tradic snažil alespoň o zachování těžní věže. Roku 2004 byla zahájena demolice, která během čtyř měsíců úplně zlikvidovala areál dolu. Symbol dolu, těžní věž, padla 27. 12. 2004.

Jediné co nás může alespoň trochu těšit je to, že budovy u větrné jámy Na Pustince zůstaly zachovány, dokonce jsou zapsány jako nemovité technické památky. Sice jsou bez využití, ale zatím stojí.

Na závěr ještě nutno podotknout, že dnes je v areálu dolu Tuchlovice a v nejbližším okolí solární elektrárna.

Zdroje:

  • Petr Vaniš: Důl Nosek Historie, www.montanya.brg
  • HONČÍK, L. (2006): Přehled historicky doložených úvodních důlních děl. In Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava : Kartis, s. 155–310.
  • DOMBROVSKÝ, Z. (2006): Vývoj v kladenském revíru v letech 1993 – 2002, In Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava : Kartis, s. 349 – 378.

Datum: 23.6.2011, autor: Suchomel Jiří, kategorie: Příběhy, témata: doly, průmysl

Mapa

Komentáře

Zatím tu nejsou žádné komentáře.