Náměstí Svobody

Nacházíte se zde: Úvod → Pohlednice → Náměstí Svobody
  • Podoba náměstí Svobody ve 20. letech minulého století (pohlednici poskytla Ivana Humlová).
  • Model pomníku padlým v první světové válce. Pohlednice vydaná nákladem firmy Elektro-Lux, s. r. o., filiálka Kladno, dirigent Leo Popper – otec spisovatele Oty Pavla (pohlednici poskytla Boleslava Hornová).
  • Masarykova třída, 1932 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Někdejší hotel Slavie na rohu nám. Svobody (tehdy Nového nám.), 1943 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Hlavní třída, tehdy Československé armády, padesátá léta (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Masarykova třída a hotel Slavie, třicátá léta (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Průmyslová škola a část náměstí Svobody, 1922 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Svobody, rohová budova je průmyslová škola, ještě před výstavbou dalších budov, rok 1923 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Svobody, uprostřed vzadu tiskárna Šnajdr, 1920 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Květinová výzdoba náměstí Svobody, 1930 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Celkový pohled na náměstí Svobody, nedatováno, patrně 30. léta (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Nová zástavba na náměstí Svobody (tiskárna Šnajdr), třicátá léta (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Fontánka na náměstí Svobody, 1925 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Celkový pohled na náměstí Svobody, konec třicátých let (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Svobody, 1930 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Svobody, pohled od průmyslové školy, na pozadí je krásně vidět zástavba Na Vyhaslém, 1939 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Svobody s novostavbou Lidového domu, 1926 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Svobody, 1932 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Lidový dům, 1926/7 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Svobody, Lidový dům a kousek Nového Kladna, 1927 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Presidenta Klementa Gottwalda, 1954 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí Svobody, 1922 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Lidový dům a Nemocenská pokladna, 1925 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Gottwaldovo náměstí ještě i s pomníkem T. G. Masarykovi a padlým v 1. světové válce (vepředu), 1947/8 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Pohlednice, na které je Masarykův pomník vyretušován stromem, 1949 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Na této pohlednici je již pomník TGM a padlých v 1. světové válce odstraněn, 1951 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Pomník padlým na náměstí Svobody, 1948 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Pomník padlým na náměstí Svobody, 1930 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Pomník padlým na náměstí Svobody, 40. léta (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • „Tady slyšíš tep srdce socialistického Kladna,“ píše se na rubu pohlednice Gottwaldova náměstí z roku 1961 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Náměstí v roce 1929 (archiv Jaroslava Rosenkrance).
  • Dělnický dům (archiv Jaroslava Rosenkrance).

Na počátku dvacátého století se místu, kde je dnes náměstí Svobody, říkalo Rejdiště. Končila tu zástavba tehdejšího Kladna. Odtud byl volný prostor až k samostatné obci Rozdělov. V krátké době byl prostor Rejdiště zastavěn, čímž vzniklo Nové náměstí. Postupně vyrostly domy na jeho jižní straně. Tím nejzajímavějším byl patrně objekt tiskárny Jaroslava Šnajdra od architekta Jaroslava Rösslera, dokončený roku 1911. Stejný architekt je podepsán i pod novou budovou kladenské průmyslové školy, která byla vystavěna v letech 1916–1922.

Po vzniku samostatné Československé republiky byl prostor přejmenován na náměstí Svobody. Krátce nato byla postavena další dominantní budova, Lidový dům architekta Rudolfa Černíka, který se dočkal slavnostního otevření 30. května 1925. V podzemí Lidového domu se nacházela tělocvična, která sloužila rovněž jako taneční parket. Nad tělocvičnou bylo kino, v přízemí byla restaurace a v druhém patře hotel.

Během nacistické okupace neslo náměstí neutrální název Růžové, podle své květinové výzdoby. Po roce 1948 bylo přejmenováno na náměstí Klementa Gottwalda.

Roman Hájek, 28. ledna 2008

Komentáře

Přihlašte se pro přidání komentáře

Jiří Řeřicha27. listopadu 2009 1:27:15

Na pohlednici č.30 je vidět jeden z nouzových východů z protiatomového krytu, který byl v té době vybudován pod parkem pro pracovníky přilehlého OV KSČ.
Jinak v „Liďáku“ byl pěkný taneční sál, kde se odehrávaly místní bály, které tradičně zdobila náročná stylová výprava bratří Maršálů, malířů pokojů.
Byl to v 60. letech „domovský sál“ kapely Vladimíra Bromského, což byl jeden ze tří kladenských big-bandů.

Jan Marek8. dubna 2009 13:40:27

Přidal jsem 2 nové pohlednice.