Doly kladenského revíru

Nacházíte se zde: Úvod → Pohlednice → Doly kladenského revíru
  • Důl Františka Josefa, pozdější Prago, 1907 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Důl František, 1930 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Vinařický důl Mayrau, 192? (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Budovy náležející k dolu Mayrau, 192? (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Vinařický důl Mayrau, 1907 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Mayrovka, 1930 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Důl Max, 1901 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Vlečka na Maxovku a Mayrovka, 1908 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Důl Ronna, 191? (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Důl Ronna, 1922 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Pohlednice ze života horníka: práce 500 metrů pod zemí (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Všechny Gottwaldovy doly: důl Schöller, Mayrau, Prago a Ronna, sedmdesátá léta (pohlednici poskytl Michal Mareček).
  • Důl Františka Josefa, pozdější Prago a Zápotocký (1899).
  • Důl Schoeller, později Nejedlý I.
  • Důl Thienfeld
  • Důl František Josef
  • Důl Schoeller, pozdější Nejedlý I. v roce 1923.
  • Libušínské doly May a Schoeller.
  • Doly Ferdinand, František Josef, Bresson a Engerth.
  • Švermovský důl Mayrau.
  • Důl v Jedomělicích u Slaného.
  • Jedomělický důl s kresbami
  • Důl Schoeller (archiv Romany Majnerové).
  • Důl Engerth (autor František Pošta, archiv Jaroslava Rosenkrance).
  • Důl Prago-Tragy
  • Důl Felix u Zákolan, kolem roku 1900
  • Důl Antonín zápotocký/Prago (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl Bresson (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl František (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl Engerth (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl Ferdinand (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl Kübeck (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl Naděje (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl Průhon (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl Stehelčeves (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).
  • Důl Vítek (Archiv Sládečkova vlastivědného muzea).

Počátky kladenských dolů spadají do druhé poloviny osmnáctého století, mezi roky 1792 a 1795. Už předtím se ale v kladenském regionu zajímali o uhlí smečenští páni Martinicové. První významnější nálezy ale známe z buštěhradského panství, konkrétně z okolí dnešních Vrapic, kde bylo uhlí nejblíže zemskému povrchu. Rozhodující objev učinili Václav Burgr a Jakub Oplt z Buckova, když ve svahu vrchu Vysoký u Vrapic našli valounek uhlí. Traduje se, že jim k nálezu pomohl krtek, který uhlí vynesl na povrch. Burgr s Opltem donesli valounek ke kováři Václavu Linhartovi do Brandýska a ten zjistil, že valounek hoří. Za svůj objev obdrželi všichni tři doživotní příděl uhlí.

Rychlému rozvoji dolování na Kladensku napomáhala i blízkost Prahy a její obrovská poptávka po uhlí. Přesto až téměř do poloviny 19. století probíhalo dolování jen za velmi primitivních podmínek. To změnil ve 40. letech příchod Státní kutací komise, která rozdělila revír na dva kutací okruhy. Vedle Státní komise pátral po uhlí také těžař Václav Novotný, který do svých služeb povolal jako dozorce Jana Váňu. Ten roku 1846 objevil bohatá ložiska v katastru Kročehlav. Po smrti Václava Novotného vstoupili mezi kladenské těžaře noví partneři, kteří později výrazně formovali kladenský průmysl: Vojtěch Lanna a bratři Kleinové. Počátkem 20. století bylo na Kladensku již 33 dolů různých společností (Buštěhradské dráhy, Mirošovsko – libušínské těžařstvo, Pražská železářská společnost, Společnost státní dráhy a firma Klinger a Popper). Nejmladším kladenským dolem byl Jaroslav v Tuchlovicích, vyhloubený v roce 1941. Po roce 1948 řada dolů získala nová jména po významných komunistických funkcionářích, proto některé doly mají i tři různá označení.

V devadesátých letech byla těžební činnost postupně omezována. V roce 1997 byl uzavřen důl Mayrau, později přeměněný na hornický skanzen. Uzavírání dolů urychlil výbuch podzemního plynu na dolu Schoeller. Z ekonomického hlediska se nevyplatilo investovat do nových bezpečnostních opatření. Poslední vozík revíru vyfáral právě na libušínském dolu Schoeller 29. června 2002.

Roman Hájek, 19. dubna 2008

Komentáře

Přihlašte se pro přidání komentáře

Tomáš Rouček8. dubna 2009 20:49:56

autor této přidané fotografie je František Pošta

Jan Marek8. dubna 2009 13:54:34

Přidána nová pohlednice.

Jarda Jansa4. března 2009 10:40:43

Na obrázku č. 20 není Kubeck, ale Mayrau.

Jan Marek28. února 2009 19:33:22

Přidal jsem 11 nových pohlednic.

Zdeněk Pospíšil10. května 2008 16:55:54

„Kocábky“ na pohlednici jsou součástí lanové dráhy, která vedla z dolu František Josef (Prago I, Zápotocký) a dopravovala hlušinu z dolu na haldu bývalého dolu Prokop. Byla postavena v letech 1914–15 vídeňskou firmou Pohlig, byla dlouhá 723,17 m a byla v provozu až do roku 1965.

Tomáš Rouček21. dubna 2008 20:51:22

Já jsem si to později také uvědomil, že jsem se asi mýlil. Zdar úspěšnému pátrání!:-)

Jarda Jansa21. dubna 2008 16:42:58

Díky za odpověď.Pátral jsem dál, ale je to jinak. Na staré mapě http://www.hor­nictvi.info/…lad­no/m3.jpg je vidět, že lanovka vede od dolu k jihu, do míst kde jsou dnes Strojírny Poldi.

Tomáš Rouček21. dubna 2008 12:18:49

Jelikož materiál zárodku budoucí haldy bude nejspíše struska, hádal bych, že kocábky vedou z nedaleké ocelárny 2 Poldiny huťi. Dnes již je srovnána se zemí.

Jarda Jansa21. dubna 2008 10:17:27

Nevíte odkud vedou „kocábky“ na pohlednici č.2? Děkuji.

mironic19. dubna 2008 16:27:08

Moc pěkné pohlednice, hlavně ta z vlečky na Max, nejsem si jistý, v kterém úseku měla tahle vlečka takový násep. Zřejmě je to v místech dnešního areálu MPS.
Tahle rubrika by se mohla do budoucna značně rozšířit, obrázků a pohlednic kladenských dolů bude jistě dostatek.