Divadlo
Divadelní budova na pohlednicích
Nejrůznější ochotnické divadelní spolky působily v Kladně již v devatenáctém století. Nejznámějším z nich byl patrně spolek Budislav, vedle něj však v Kladně hrály desítky jiných, např. spolek Žďár, Palacký, Sladkovský, Ochotnicko-vzdělávací beseda dolu Kübeck nebo Spolek divadelních ochotníků obce sokolské Tyl.
Právě posledně jmenovaný spolek Tyl vydal podnět ke svolání ustavující valné hromady Družstva pro výstavbu nové divadelní budovy v Kladně. Schůze se konala 10. října 1897 v hostinci U Grumetů. Velice dlouho se spolku nedostávalo patřičných finančních prostředků. Po pěti letech měl na kontě jen 2 535 korun, což na stavbu ani zdaleka nestačilo. Zlom nastal až v roce 1907, kdy spolek dostal desetitisícový příspěvek od městské rady. Povzbuzeni touto finanční injekcí, jednali členové Družstva s architektem Emilem Hrabětem. Vyzvali ho k přípravě plánů na „skromné“ divadlo pro 800 diváků. Na podobnou stavbu však Družstvo ani z pětiny nemělo peníze.
Roku 1909 bylo rozhodnuto o demolici Heineovy arény v Praze na Vinohradech. Družstvo se rozhodlo budovu odkoupit a po rozebrání převézt do Kladna. Co se týče umístění divadla, vedle nakonec realizované varianty bylo ve hře ještě prostranství v místech, kde je dnes náměstí Svobody. 18. září 1910 byl položen základní kámen nového divadla. Stavbu řídil Emil Hrabě, na venkovní výzdobě se podílel patrně Jaroslav Rössler, jeden z žáků Jana Kotěry. Původní Heineovy arény bylo využito pro vybavení interiéru nového kladenského divadla.
Stavba probíhala v rychlém tempu, dokončena byla už v dubnu 1912. Kladenskému publika byla otevřena 11. května 1912 slavnostním představením hry Znak, kterou speciálně pro tuto příležitost napsal kladenský starosta MUDr. Hruška.
Datum: 13.2.2008, autor: Roman Hájek, kategorie: Pohlednice, témata: centrum, budovy, divadlo
Mapa
Témata
Vyberte si článek podle tématu.
- budovy
- centrum
- divadlo
- dokumenty
- doly
- Dříň
- hudba
- kina
- Kročehlavy
- literatura
- náměstí Starosty Pavla
- náměstí Svobody
- Nové Kladno
- o projektu
- osobnosti
- plynojem
- Podprůhon
- Poldi
- protektorát
- průmysl
- restaurace a hospody
- Rozdělov
- sídliště
- Sítná
- sport
- školství
- Švermov
- Váňův kámen
- vodojemy
- významné události
- zoo
- železárny
- železnice
Komentáře
Jako kluk jsem viděl snad všechny premiéry a většinu repríz činohry, operety, opery i baletu, které se tam v době mého dětatví odehrály. Nebylo divu. Otec, Václav Řeřicha, jako člen Středočeské filharmonie a tedy i divadelního orchestru zde hrál na housle, matka, Božena Řeřichová, byla ve vlásenkárně a sestra Věra zpívala ve sboru. Nejzajímavější byly podzemní prostory divadla a různé sklady, které jsem při zkouškách objevoval a prolézal. Když se „ředitelování“ ujal ostravský pan Korbelář, začalo to jít s divadlem z kopce.
datum: 30.3.2023 23:22, autor: Jiří Řeřicha