Divadlo

Nacházíte se zde: Úvod → Pohlednice → Divadlo
  • Jak bude nové divadlo vypadat? Pohlednice z roku 1911, kdy divadlo ještě bylo ve stavbě (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Nová divadelní budova, 1921 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Rok 1921 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Rok 1922 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Rok 1923, z balkonu zmizely malé stromky (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Rok 1923 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Rok 1926 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Rok 1929, pohled i s částí Kollárovy ulice, dnes Víta Nejedlého (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Rok 1929 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Schmidtovo malované vyvedení divadla, 1940 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).
  • Rok 1953 (pohlednici poskytla Jaroslava Livancová).

Nejrůznější ochotnické divadelní spolky působily v Kladně již v devatenáctém století. Nejznámějším z nich byl patrně spolek Budislav, vedle něj však v Kladně hrály desítky jiných, např. spolek Žďár, Palacký, Sladkovský, Ochotnicko-vzdělávací beseda dolu Kübeck nebo Spolek divadelních ochotníků obce sokolské Tyl.

Právě posledně jmenovaný spolek Tyl vydal podnět ke svolání ustavující valné hromady Družstva pro výstavbu nové divadelní budovy v Kladně. Schůze se konala 10. října 1897 v hostinci U Grumetů. Velice dlouho se spolku nedostávalo patřičných finančních prostředků. Po pěti letech měl na kontě jen 2 535 korun, což na stavbu ani zdaleka nestačilo. Zlom nastal až v roce 1907, kdy spolek dostal desetitisícový příspěvek od městské rady. Povzbuzeni touto finanční injekcí, jednali členové Družstva s architektem Emilem Hrabětem. Vyzvali ho k přípravě plánů na „skromné“ divadlo pro 800 diváků. Na podobnou stavbu však Družstvo ani z pětiny nemělo peníze.

Roku 1909 bylo rozhodnuto o demolici Heineovy arény v Praze na Vinohradech. Družstvo se rozhodlo budovu odkoupit a po rozebrání převézt do Kladna. Co se týče umístění divadla, vedle nakonec realizované varianty bylo ve hře ještě prostranství v místech, kde je dnes náměstí Svobody. 18. září 1910 byl položen základní kámen nového divadla. Stavbu řídil Emil Hrabě, na venkovní výzdobě se podílel patrně Jaroslav Rössler, jeden z žáků Jana Kotěry. Původní Heineovy arény bylo využito pro vybavení interiéru nového kladenského divadla.

Stavba probíhala v rychlém tempu, dokončena byla už v dubnu 1912. Kladenskému publika byla otevřena 11. května 1912 slavnostním představením hry Znak, kterou speciálně pro tuto příležitost napsal kladenský starosta MUDr. Hruška.

Roman Hájek, 13. února 2008

Komentáře

Přihlašte se pro přidání komentáře

Komentáře jsou zatím prázdné